Kaulitzi, bez tebe už ani ránu II. - 34.díl

30. března 2009 v 15:54 | Evule |  FF - Kaulitzi, bez tebe už ani ránu II.
,,Tome...víš, co to pro mě bylo, když jsem byla bez Tebe..víš to..."připadala jsem si jako psychopat, když jsem mu to říkala..úplně se ve mně vše pomíchalo..,,Už na to nemysli.."Tom mi přejel rukou od ramena až po ruku, kterou propletl prsty s těmi mými..,,..teď nech za sebe mluvit jen city..." zavřel oči, nakláněl se ke mně...
...Ucítila jsem jeho roztřesený dech...a zlehka se dotknul mých rtů..i jeho piercing byl jako v ohni..projela mnou vlna vášně, oživla jsem...všechny orgány ve mně zase ožily, srdce se málem zbláznilo...Tom jen nepatrně líbal mé rty, něžně..cítila jsem, že se celý třese. Chytila jsem ho a objala kolem krku, přitiskla ho k sobě..hruď mu mlátila stejně jako mně. Políbila jsem ho taky, o něco vášnivěji..on mi to oplácel a nenasytně mě zahrnul svými polibky..jeho ruka bloudila po celém mém těle, až se zastavila na pozadí. Oba jsme byli, jako v extázi..vynahrazovali jsme si všechno s narůstající vášní. Nechtěli jsme přestat, hladověli jsme jeden po druhém a najednou se ve mně nějak pomotaly city...ucítila jsem, jak mě pálí oči a pomalu mi stékají slzy po tváři, jako perly. Tom to evidentně postřehl a jak něžně začal, tak něžně přestal...podíval se mi do očí.,, Co je? Proč brečíš...?" měl v očích tolik starosti, a utřel mi slzy.,, Promiň...sem úplně blbá...prostě se nějak ve mně probudily city..zase všechno oživlo..." sedla jsem si a utírala si slzy až do té poslední. Tom se na mě obávaně podíval.
,, To nic není...jen tomu pořád nemůžu uvěřit, Tome, že jsi zase se mnou..." snažím se mu to vysvětlit. Nic na to neřekl, usmál se a objal mě.,, Už to bude všechno dobré...slibuju..." řekl Tom...,, Děkuju...!" bylo asi jediné, co jsem v té chvíli dokázala ze sebe dostat a ještě víc jsem se k němu přitiskla. Bylo mi líp, protože byl u mě, cítila jsem jeho vůni a lásku, kterou nikdy nikdo nenahradí, teď mi dokázal, že beze mě už nechce být. Stejně tomu pořád nemůžu uvěřit.
Oddálil se ode mě, pohlédnul mi do očí a naposledy políbil...,, Vždycky tu pro Tebe budu..vždycky" dodal nakonec. Ve mně se už zase bylo všechno, jako kdysi...pocítila jsem úlevu a Tom určitě taky. Za chvilku jsme v těsném objetí usnuli…...

--------------------------------------------BILL A PEŤULL-----------------------------------------------
,, Ten, aby si někdy neodpustil ty jeho řeči..." musel to okomentovat Bill, Peťull to přišlo docela legrační, jak se pořád popichují.,, Vždyť je dobrý...taky chci mít takového bráchu!" řekla mu na to Peťull a dále se o tom nebavili. Bill šel zhasnout poslední světlo...to Peťull brala jako nějaký náznak. Potom přišel k ní a sedl si přímo naproti ní.,, Týden tě neuvidím, takže nebudu mít možnost ti něco říct..." začal Bill...,,...hodně jsem přemýšlel o nás dvou, skoro tři dny v kuse...a přišel jsem na to, že...no zkrátka, potřebuju čas..." odmlčel se Bill, ale jakmile uviděl Peťullin výraz ve tváři, rychle se rozmluvil dál…,,…ještě nějakou dobu, protože to je se mnou opravdu těžký, takže nečekám v bližší době ještě nic převratného. Peťull, tímto ti chci říct...jestli Tě už to ustavičné čekání otravuje...můžeš kdykoliv..." přesně věděla, co chce říct...,,…to v žádném případě Bille! I kdyby to mělo být do konce života..." řekla mu rázně. Bill se i přesto smutně tvářil...,, Nechci Tě v ničem omezovat...kdyby to bylo na mě a ne na mých citech, už by to dneska bylo vše jinak, snažím se...děkuju ti za tvou trpělivost..." Bill chytil Peťull za ruce a prohlížel si je..,, Skoro každý den si přemítám všechny vzpomínky od našeho seznámení, až po současnost..a dospěl jsem k tomu, že to rozhodně nebyl ztracený čas, spíš naopak...jsem rád, že jsem ho prožil s Tebou..." Bill si chtěl za každou cenu vylít srdce do poslední kapky..ale na to opravdové cítění byl ještě čas. ,, Taky jsem přemýšlel nad tím, jestli ti nekřivdím..a..bohužel jsem ti křivdil, když jsem ti v ničem nevěřil. Teď vidím, žes říkala čistou pravdu..ve všem! A já debil to bral na lehkou váhu..odpusť mi to..." Peťull na něj hleděla jak z jara..,, Bille, nemám ti co odpouštět, já plně počítala s tím, že mi nebudeš už nikdy více věřit...to bych ti spíš já měla poděkovat za to, že mi znovu věříš..." vyjádřila se Peťull, chtěla, aby Bill bral na vědomí i její výčitky vůči němu.
*Feyfa*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MiCckey__ MiCckey__ | 30. března 2009 v 16:31 | Reagovat

uáá, tenhle díl je snad ještě krásnější než ty ostatní x-*. Prostě miluju tuhle FFku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama